Až to bude klidnější! Až zítra! Až toho nebude tolik! Až dokončím ten kurz! Až se přestěhuju! Až bude zima a nebudu chodit tolik ven! Až večer! Až bude víkend! Až budu mít víc času na sebe! A opravdu si myslíte, že ten správný AŽ čas přijde? Mimochodem, tento článek jsem začala psát 24. 10. 2021 a dopisuji jej téměř o dva roky později 22. 9. 2023 :).Dá se tedy říci, že jsem na AŽ již odbornice s pomyslným AŽ titulem.

Jedno AŽ sem, druhé AŽ tam..., kam všechny ty AŽ dám?

Kolikrát jste si ve svém životě řekli, že něco uděláte AŽ? Já celkem hodněkrát. Krásně vám to můžu demonstrovat na realizací tohoto blogu, respektive stránek. Než spatřily světlo světa padlo hodně AŽ. Dokonce existovaly už dva webové projekty Dušeduši, které jsem ale nikdy nepublikovala veřejně na internetu, protože jsem je zkrátka nedotáhla do konce. Asi nejspíše ze strachu, že by prostě nebyly dostatečně dobré (ach, ten perfekcionismus). A taky na tom byla nějaká ta práce, což jde pěkně ruku v ruce s leností. A přeci - kdo nic nedělá, nic nezkazí. Počkat! Toto je tedy do třetice všeho dobrého a konečně se to povedlo! Jupííí.

Když se ale vrátím ještě o pár kroků zpět, a to přímo do AŽ období, tak už jen představa toho, že bych si třeba koupila vlastní doménu? Tak to teda ani náhodou! A krom toho jsem si říkala věty typu:

"Platit a investovat do služeb pro blog? Neee... stejně by to nikdo nečetl, tak na co budu utrácet. A nejdříve počkám, až budu mít napsané články. A taky musím dát do kupy ten obsah webu. Týjo, to je práce. No, nic, už je pozdě, udělám to AŽ pak."

Ale pak jsem to samozřejmě nedodělala a doménu si nezakoupila. Jenže jedno osudové ráno jsem měla hodně silné tušení, že bych si tu doménu přeci jen měla koupit, abych toho později v budoucnu nelitovala. A to by, dle mé intuice,  mohlo nastat  velmi brzy. No a tak jsem si šla pro peněženku, vytáhla kreditku a doménu si koupila. Juchůůůů. Nedokážu ani popsat, jaká to byla neskutečná radost, když jsem viděla na webu www.dusedusi.cz! Můj splněný sen! 

Až do 24. října 2021 jsem zveřejňovala příspěvky DuseDusi pouze na Instragramu @dusedusi, ale vlastní doména! Panečku, to je něco! A pro mne dosti zásadní a velký krok. I když třeba vám to někomu může přijít jako úplně banální věc, ale pro mne to byl a je důležitý životní milník v rámci plnění mého snu a cesty mé duše. Snad jsem vám na svém vlastním příběhu dostatečně demonstrovala jeden krásný příklad ze života aneb odkládání na AŽ. A když bych nepřestala odkládat, nikdy byste tyto stránky nečetli. 

Už nastal váš druhý nejdůležitější den vašeho života?

A co je vaše AŽ? U čeho ztrácíte pojem o čase? Co vás dělá šťastnými? Bez čeho si svůj život nedokážete představit, ale pořád to odkládáte, abyste s tím pohnuli a dali o tom vědět světu?  Co jste dělali jako malí? Pamatujete si to? Já vím a chápu - už je to nějakou (možná i pěknou :)) řádku let a mnozí z nás jsme zapomněli, co nás vlastně dělá šťastnými. Je to zvláštní, že na něco tak důležitého, jsme zapomněli. A proč vlastně? Jak se tomu stalo? Proč musíme jako dospělí strávit desítky, stovky hodin tím, že se snažíme přijít na to, co je vlastně to, co nás naplňuje a dělá šťastnými? Investujeme peníze do nejrůznějších seminářů, kupujeme si duchovní a rozvojovou literaturu, učíme se pracovat s dechem, meditujeme, najdeme si kouče a nebo třeba podnikneme putovní pouť, abychom našli sami sebe, protože jsme se během života ztratili. 

Nemalý výčet, že? Je zajímavé, že jsme schopni to, co co nás dělá šťastnými, schovat, a leckdy i pomyslně "pohřbít" hluboko uvnitř nás, takže cesta k opětovnému nalezení není ani zdaleka jednoduchá a stojí nás nejen úsilí, ale i dost času a peněz. A upřímně řečeno, častokrát se jedná o pěknou zkoušku trpělivosti protkanou nejednou životní výzvou. A to je pak zejména pro ty, co jsou netrpěliví a nedočkaví a nejraději by chtěli vše hned teď, krásná výzva s velkým V. Řadím se mezi ně, takže pokud jste také netrpěliví, věřte mi, vím, jak vám je. Ale dobrá zpráva - dá se s tím pracovat! 

Nicméně, i když je cesta do vlastního nitra někdy zdlouhavá, leckdy by se dalo říci i nekonečná, stojí rozhodně za to. Vždy jsem věřila, že jsme sem na tuto krásnou zem přišli z nějakého vyššího důvodu než si to jen "odsedět" každý den od devíti do pěti, abychom splatili hypotéku a kupovali si nesmyslně drahé a zbytečné věci. Věřím, že každý z nás se narodil s nějakým vyšším účelem - tedy aby realizoval své životní poslání, kterým bude pomáhat ostatním. A to můžeme mít mnoho podob.

Dva nejdůležitější dny vašeho života: den, kdy jste se narodili a den, kdy jste zjistili proč. Mark Twain

A když už to pomalu najdeme, dáme to do AŽ šuplíku 

Takže, abychom si to závěrem nějak shrnuli... Kolikrát jste si ve svém životě řekli, že už se konečně pustíte do toho napsat knihu? Kolikrát jste začali plánovat daný projekt, který jste si přáli dokončit? Kolik nápadů schováváte před okolním světem v šuplíku a jen tak ho neotevřete? I když v dnešní době je to spíš virtuální uložiště formou Google disku. Já mám takových nápadů více. Ale nikdy jsem žádný nedokončila. Myslím tím, že bych jej pak veřejně propagovala a dala sdílet světu. Pár blogů už světlo světla spatřilo, ale navenek jsem je nepropagovala, protože jsem prostě čekala na AŽ, až to bude perfektní. A prozatím jsem si to vše nechávala jen tak pro sebe. Až do teď. Tadááá.

A jaké nápady máte v šuplíku vy? Nenechte se odradit jedním, dvěma, klidně deseti NE! A přestaňte čekat na AŽ!  A pusťte se naplno srdcem do toho, co vás baví. Do toho, co milujete a zbožňujete. I když byste se tomu každý den měli věnovat jen 10 minut. I to je posun! Za rok je to už 3 650 minut, a to není zrovna málo! A už vůbec to není málo v porovnání s tím, když si budete celý rok říkat "AŽ" a do akce se nikdy nepustíte.

Držím vám palce na cestě za vašimi sny a překonání všech AŽ! :)

Ze srdce a s láskou Andrea, autorka DušeDuši 

(pokud mi chcete k článku něco sdělit, napište mi zprávičku na @dusedusi)

PS: Pokud jste zvědaví, o čem budu psát příště, tak nejvíce to cítím na téma sólo cestování .. ruku v ruce s tím jde single život (výhody x nevýhody) ... ale kdo ví, kam mne to zavede a co nakonec budu psát a vy číst :) ... 

Tak se zatím mějte krásně, pááá

PS2: Pokud cítíte, že se mnou chcete k článku něco sdílet, napište mi na instagramu @dusedusi :)