Pro Matku Zemi

S úctou a láskou k místu, kde žijeme a dýcháme.

Ačkoliv to může znít jako klišé tak Zemi, na které žijeme, máme jen jednu. Nemáme nyní možnost přemístit se kosmickou lodí do jiné dimenze či Vesmíru. A vypadá to, že tato možnost zde jen tak brzy nebude. Je důležité si uvědomit, že každý z nás svými činy přispívá k tomu, jak to s tou naší planetou a Zemí vlastně bude. Možná, že se vám v souvislosti s tím vybaví spojení efekt motýlích křídel. Zkrátka a dobře - vše co děláme má nějakou odezvu ve Vesmíru. Ten dopad tady je, i když není viditelný hned či později. Možná, že se o něm ani nikdy nedozvíme, ale to neznamená, že neexistuje.

Ráda bych toto místo na stránkách využila pro vaše zastavení a zamyšlení se nad tím, zda ve vašem životě neexistuje alespoň jedna maličká věc, kterou byste teď mohli začít dělat jinak pro naši krásnou Zemi. A klidně můžete i dvě a postupem přidat další. A co by to mohlo být? Uvedu níže pár otázek k zamyšlení.

• Musí být zubní kartáček plastový? 
• Co kdybychom si k odpadkovému koši dali dvě papírové tašky - jednu na plast a druhou na papír? (Krásně tak využijete tašky z nákupu).
• Když jdete do lesa, všímáte si, kolik je tam odpadků? Co kdybyste na zpáteční cestě tyto odpadky posbírali? (Dá se tak krásně využít plastový sáček nebo igelitka z nákupu).
• Je opravdu potřeba s každým dalším rokem podléhat novým trendům v oblečení a mít desatero trik a kalhot? 
• Co kdybychom zkusili bezobalový nákup pracího prášku, sprchové gelu či mýdla na ruce?
• Opravdu potřebujeme vše, co si každý měsíc kupujeme?
• Nebude něco na té netoxické domácnosti? Zkoušeli jste někdy zázraky jedlé sody a octa?

Uvedla jsem tady jen pár tipů, ale pokud se tomuto tématu budete chtít více věnovat, na internetu toho najdete spoustu. A nezapomeňte - změnou sebe měním tebe a v konečném důsledku své okolí. Nikdy nevíte, kdo vás uvidí onu věc dělat a koho tím můžete inspirovat. Například při sbírání odpadků v lese jsem se potkala s paní, která byla na procházce s dítkem,  a říkala mi, že jsem je inspirovala a v ruce držela hrst papírku. Jo, dojalo mne to a chtělo se mi brečet. Vůbec jsem to nečekala. A ať nejsem pokrytec, přiznám se, že sama jsem dlouhou dobu odpadky v lese nesbírala. Nenapadlo mne to. Nemám ve svém okolí nikoho, kdo by to dělal a nikdy jsem to tam v lese nikoho neviděla dělat. Ale to, že to nikdo nedělá dnes neznamená, že to tak bude i za týden, měsíc či rok. A pokud chceme, aby to na naší planetě bylo jiné, my musíme být sami onou hybnou změnou ve  Vesmíru.

Pokud jste dočetli až sem a začnete uvádět něco do praxe nebo se alespoň otevřete tomu, že se nad tím alespoň zamyslíte, tak vám za naši krásnou a úžasnou matku Zemi srdečně děkuji :)